Je neděle večer, venku trochu nasněžilo, ale Vám to nevadí, doma je příjemně teplo, všechno, jak má být, vánoční atmosféra by se dala krájet, když tu najednou vám pípne mobil. Zpráva od výrobce vám nabízí aktualizaci, a jestli chcete, proběhne už tuhle noc! Trochu Vás píchne u žaludku, proboha jenom to ne! To tak, a zítra bude zase všechno jinak, budík mě nevzbudí, ztracený kontakty, ikony aplikací k nepoznání, zase se budu učit vkládat schůzku do kalendáře, protože změnili jeho režim, možná i funkce Rozpoznej můj palec bude mít problém a já se do mobilu nedostanu vůbec! Ne, aktualizaci v žádném případě nechci, za to mi těch pár nových smajlíků nestojí.
Takhle to pípne další večer, a zase ten další, a pak ať už chcete nebo nechcete, se to jedné noci prostě stane.
Podobně jako pravidelné aktualizace na vašem telefonu, i konec roku s sebou zpravidla přináší úvahy nad nějakou tou potřebou změny. Nebo vám ten konec roku připomene, že jste si přece před rokem řekli, že tenhle rok už ale určitě uděláte něco jinak. Že si uděláte svou vlastní aktualizaci. Ale nakonec se vám do toho nechtělo nebo toho „bylo prostě hodně“, a teď je tedy o rok později. A zase vás píchne u žaludku.
Co že jste to chtěli udělat? Zhubnout? Najít si novou práci? Rozjet konečně ten svůj nápad? Vycestovat do Asie aspoň na měsíc? Udělat konečně už něco s tou angličtinou? Těšit se každý den ze života?
Jak to tedy udělat, aby tentokrát rok neuplynul a vy pak neseděli s bolením břicha?
Zkuste to takhle:
Vyberte si jednu věc. Vycestovat na měsíc do Asie? Řeknete si, proč to chcete. A jak moc to chcete. Představte si, že už tam jste. Co tam všechno vidíte? Co tam jíte? Kudy cestujete? Jak se přepravujete? Kolik to všechno stojí? Kdo jede s vámi? Kde přespáváte? A hlavně, jak se na cestě cítíte?
Udělejte si pořádnou revizi toho, JAK BY TO ŠLO – dal by mi šéf měsíc volna? Co mu můžu nabídnout, aby mi to volno dal? Můžu odjet na měsíc od rodiny, kdo pomůže rodině, když tu měsíc nebudu? Jak jim to vynahradím? Chce se po mně, abych jim to vynahradil? Kdo pojede se mnou? Uměl bych jet sám? Kolik ta cesta bude stát? Mám na to? Jak dlouho mi bude trvat, než na ní ušetřím? V jakém období mohu nejsnadněji vyjet a proč? Co všechno bude předtím třeba zařídit? Domluvím se? Umím si vše naplánovat sám nebo budu potřebovat poradit? Kde ty rady najdu? Atd., zkuste obsáhnout všechno.
Všechno si to zapište. Udělejte si zápisník Cesta do Asie. Přidejte si obrázky, tipy od lidí, co už tam byli, projděte internet, hledejte místa, co chcete navštívit, dívejte se na dokumenty o Asii, dejte si asijské jídlo, co byste si chtěli dát tam, atd., pište si!
A až přijde den D, jeďte.
Říkáte si, takhle jednoduchý to teda není. Tak vězte, že TAKHLE JEDNODUCHÝ TO TEDA JE. Nemusí jít o cestu do Asie, může jít o vysněný Řím, tu angličtinu, nebo třeba novou pozici v práci v úplně jiném oddělení, nebo vyšší plat, nebo otevření vlastního obchodu s tím, co umíte jen vy, i pár kilo dolů (nebo nahoru, jak kdo potřebuje) takhle jde.
Nebojte se aktualizace. Až vás příště zase píchne z něčeho, co byste chtěli udělat, ale trochu se toho bojíte, i když víte, že by to šlo, co takhle udělat tu aktualizaci hned? INSTALL NOW.
PS. Kdybyste měli pocit, že potřebujete ve Vašem rozhodnutí/snu/plánu podpořit, jsem tady.