Aneb špetka informací o outplacementu:
Co myslíte, že to je – outplacement?
„Vůbec nevím, která bije. To je přeřazení na jinou práci, jakože těhotná už nebude pracovat ve skladu? Počkej, to je vyhazov! Ne, už vím, to je, že ti firma najde jinou práci, když tě propustí.“
I tak třeba někteří reagují na otázku, co je to podle nich outplacement. Když jsme s profesionálkami z platformy HRexterni.cz procházely témata k diskuzi, outplacement nesměl chybět. Péče o odcházejícího (propouštěného) zaměstnance, zkušenost, která scházela téměř všem mým klientům zabývajícím kariérním posunem.
Tedy ne všichni moji klienti řeší změnu na kariérním poli. Někteří „jen“ nevědí kudy kam. Potřebují se na chvíli zastavit a popřemýšlet, co dává smysl. Nebo najít, co jim teprve smysl dávat bude. Potřebují, aby se jim na ten načatý život podíval někdo „zvenku“. Někdo, kdo není máma, manželka, kamarád. Nebo třeba kartářka. Chtějí se pustit do změny. Hledají odvahu. Hledají oporu sami v sobě. Hledají, co už zapomněli, že umí, znají, dovedou a zvládnou.
Ale někteří moji klienti změnu na kariérním polí řeší. Zvažují odchod od stávajícího zaměstnavatele. Vyrovnávají se s padákem. Ponižuje je nedostávat odpovědi na zaslané životopisy. Přemýšlejí nad vlastním podnikáním. Snaží se zorientovat ve svých, již rozjetých projektech.
Zkušenosti klientů s outplacementem
Mí klienti s outplacementem v podstatě žádnou zkušenost nemají. Jejich společnosti je nechali odejít s všemi náležitostmi podle zákoníku práce: platnou výpovědí, častěji však dohodou o ukončení pracovního poměru, odstupným, zápočtovým listem. I pracovní posudek nebo doporučující dopis by jim asi napsali, kdyby si o to řekli. Ale oni si neřekli.
Těch, kteří teprve zvažují změnu zaměstnání, se ptám, jaké možnosti se jim nabízí v rámci společnosti, kde aktuálně pracují. Avšak v podstatě nikdo z nic neuvažuje o tom, že by u stávajícího zaměstnavatele zůstal. „Já už chci prostě jen pryč“, nebo „zkoušel jsem o tom mluvit s HR, ale nic pro mě neměli“, nebo to dopředu vzdávají „určitě tam pro mě nic není, nic jiného, než nákup neumím“. Podobně, nikdo z mých klientů nikdy nezmínil, že by přemýšlel o návratu k nějakému z bývalých zaměstnavatelů.
Co mají společného outplacement při odchodu a feedback při náboru?
Když jsem se s outplacementem seznamovala, napadla mě okamžitě paralela s feedbacky po zaslání životopisů, či při/po pohovorech. Jsou společnosti, které Vám odpoví, vysvětlí, poděkují, zařadí do databáze, případně Vás skutečně znovu po nějaké době osloví. A pak jsou ty, které nekomunikují, nereagují, nevysvětlují a nevybraným kandidátem se prostě již dále nezabývají. Je jasné, že takový kandidát již poté nemá chuť hlásit se na jiné, možná vhodnější místo u stejné firmy v budoucnosti, navíc se o svou negativní zkušenost rád dělí, své okolí od ucházení se o práci u této společnosti zrazuje. Špatný dojem. Negativní image. Pochyby o firemní kultuře. A podobné je to i s outplacementem. „Ano, bohužel, končíte, tady máte odstupné, tady zápočťák, vraťte vše služební a sbohem“. Setkala jsem se s tím, že společnosti propouštějí např. se slovy, „teď tedy na shledanou, ale kdo ví, třeba se za pár měsíců, rok zase potkáme“, bez dalšího. Jediné, co takového zaměstnance napadne, „tak určitě“, a návrat k bývalému zaměstnavateli bere jako poslední možnost.
Kariérní kouč jako součást outplacementových služeb
Mezi klasiky outplacementových služeb patří kvalifikovaný rozhovor s psychologem, který poskytne „první pomoc“ při vyrovnávání se se ztrátou zaměstnání. Kouč/kariérní poradce/konzultant (dobře, v tom případě tedy já:)) pak klienta doprovází při rekapitulaci jeho dovedností i jeho přání, co se týká budoucího kariérního uplatnění, spolu zjišťují, které oblasti nejsou pro kandidáta atraktivní, a které ano, zrcadlí (případná nereálná) očekávání. V rámci skupinové nebo individuální konzultace se budoucí kandidát seznamuje se situací na trhu, s jeho možnostmi, také s postupem, jak se o práci ucházet, o novinkách ve způsobu hledání vhodného uplatnění. Minimem je pomoc s tvorbou CV a motivačních dopisů a intro do sociálních sítí. Určitě by se hodily ještě nějaké ty právní nebo účetní informace. A také, a to především, pomoc společnosti umět komunikovat propouštění dovnitř i vně organizace.
Zajištění těchto služeb nabízí specializované agentury, jejich využívání ale není v České republice ještě tolik rozšířené. Část outplacementových služeb si nejčastěji zajistí firmy samy, v rámci vlastního HR, minimem bývá pomoc s životopisem.
K čemu je to vlastně dobré? Podobně jako u toho feedbacku, péče o odcházejícího zaměstnance vypovídá hodně vypovídá o společnosti jako takové. Zlepšuje její image na trhu. Dokresluje její firemní kulturu. Využití outplacementových služeb v případě výraznějšího propouštění také dává dobrý signál zaměstnancům, kteří zůstávají. A v neposlední řadě, a to tu jde, skutečně usnadňuje a zkracuje zaměstnanci cestu k nalezení nového pracovní uplatnění, než kdyby hledal „sám“.
Co se stane, když se zajímám o druhé
Pro mě stěžejním tématem v celém fenoménu outplacementu je péče o člověka. Pokaždé při své práci vidím, jaký význam má skutečný zájem o druhého, o jeho potřeby, starosti, obavy, o jeho přání. Často stačí během konzultování klientovy životní situace pár otevřených rozhovorů, několik dobře mířených otázek a klient přestává mít pochybnosti o sobě, nebo o svých rozhodnutích, začíná vidět své další nasměřování, je si více vědom svých schopností a je snáze schopen rozlišit, čemu dá prioritu. Klienti pak zpětně mluví o vytvoření struktury, o utřídění myšlenek, o ujasnění.
Jsem přesvědčena, že stejný efekt má využití outplacementových služeb. Navíc, ten, co dostal padáka s touto péčí, možná zváží, až mu firma za pár měsíců zavolá, že už je po koroně, a že by ho tak nějak zase potřebovali..
Co Vy na to?
Proč se outplacement v celé své podobě drží stále při okraji zájmu, je to kvůli nákladům? Pro koho by měly být outplacementové služby určeny – pro všechny propouštěné zaměstnance, nebo jen pro výše postavené manažery? Která z outplacementových služeb podle Vás představuje absolutní minimum a měla by být poskytována zaměstnavatelem vždy? Pište do komentářů. Děkuji.
helena@helenatheunissen.cz,
Helena