Burn-out mother



Než se mi na ledový zámek z Lega podařilo umístit poslední, průhlednou (co bych za ní v dětství dala!), navíc modrou kostičku, zavřela se mi očka a během té půlvteřiny jsem si zdřímla.

„Eště věěěž!“ probralo mě.

A dost! Odstrčila jsem zámek i dítě a pochopila jsem, že jsem burn-out mother. Vyhořelá matka.

Sama jsem se tomu pousmála, ha!, to je ale výraz, novinka, se kterou konečně prorazím mezi všechny ty Třeštíkové.

Google mě vyvedl z omylu. 164 000 000 odkazů za 0,43 vteřiny. Ahá…?

Psal se rok 2014. Ale o tom, že by mámy taky mohly vyhořet, nikde zatím ani muk. Jo o vyhoření v práci to ano, jo o práci při dítěti určitě, jo o dítěti v práci, i o tom snad ano, ale o tom, že doma můžete mít plný zuby ťapkání po legu, plný zuby pasty všude jak při kanadský noci, plný zuby neuklizenejch talířků a pitíček, plný zuby každýho toho „ne“ na jakoukoliv vaši prosbu, plný zuby přemejšlení o tom, jak se dítě dostane na fotbal, a jak z fotbalu, plný zuby toho, že ve škole je zítra zase sběr papíru a vy jste zrovna pečlivě roztřídili odpad do barevně označených kontejnerů, plný zuby zase prasklýho ucha, plný zuby toho „coo?“, protože to dítě s prasklým uchem nic neslyší.. prostě plný zuby všeho, tak o tom v časopisech nic.

Od té doby mě to trochu přešlo. Jenže.... jsem si zase rychle vzpomněla, moje sestřička je totiž poprvé maminkou. A tak nedýchá, když se děcko pohne v postýlce, její byt je sušák na bodýčka, a na plotně se konstantně něco vyvařuje, aby to dítě nechytlo nějakou baktérii. Ségra má z té permanentní bdělosti oči na-vrch-hlavy a barvu té průhledné, ledově modré LEGO kostky.


Možná by bylo fajn si zopáknout, co s tím.

1. Trochu se vyspat.

Šup s dítětem k někomu, komu aspoň trochu věříte.

2. Přestat se obviňovat, že nejsem TOP máma.

Jste jediná máma, kterou to dítě má, musíte být nejlepší.

3. Dát si pauzu.

Aspoň sama nakoupit do Billy!

4. Koupit něco sobě.

Plínky, hnízdečko, méďa, co dělá lalala, dudlík Nuk, Avent, MAM ..už dost! Co takhle nový lesk na rty?

5. Návštěvy podle mě.

8,30 babi, 11,30 druhá babi, 14,00 ségra a v 17,00 kamarádky, co půjdou z práce. To tak! Jednou týdně max.

6. Dítě má i tátu.

A táta to zvládne.

7. Naplánovat si něco super.

Na konci měsíce půjdu s holkama do kina. Prostě jdu!

8. A říct si o pomoc.

Mami, mám hlad.

Taková zajímavost na závěr: v Německu existuje služba hrazená pojišťovnou, která má za účel předcházet oslabení zdraví rodiče v souvislosti s jeho/její péčí o dítě – Mutter Kind Kur. MUKIKU. Dá se čerpat až 21 dní. Zajímavý koncept, že?😊

PS. Milujeme Stellu.

helena@helenatheunissen.cz


© 2017 Helena Theunissen